sobota 29. dubna 2017

Recenze: Kniha zrcadel - E. O. Chirovici

Název: Kniha zrcadel (The Book of Mirrors)
Počet stran: 307
Žánr: Detektivky
Rok vydání: 2017
Překladatel: Lenka Kapsová
Nakladatel: Host

Obálka: Roztříštěná jako různé verze lidí v příběhu. Opět jedna z knih, která mě zaujala svou obálkou. Líbí se mi, jak na obálce hrají hru stíny - od temných okrajů po zářící žlutou barvu písmen. Na obálce se mi nejvíce líbí nakřápnuté sklo jako dotyk na černé místo v puklině zrcadla. Navíc poznámka Pravda jednoho je lží druhého přímo dokonale shrnula příběh. Naprosto tomu tak bylo. - I v knize nás čeká krása pro oči. Když knihu otevřete, vše začíná jasně a pozitivně - žlutou barvou. Jenže pak jsme na jejím druhém konci, na jejím protějšku, černé, což se mi velmi líbilo, jelikož se většinou jen setkávám se šedými ilustracemi obálek v knihách. Ani začátky částí nezklamaly a honosí se přesnými citáty na dané části.



Rukopis, otevírající starý případ zavražděného profesora.
Pravého vraha neodhalili.
Ani v rukopisu, který není dokončený.
Odehrálo se však před lety vše stejně jako v rukopise?

     Literárnímu agentovi Peterovi přijde nedokončený rukopis Richarda Flynna, Kniha zrcadel. Příběh ho natolik zaujme, že se chce se samotným autorem setkat, aby mu dopověděl konec díla, jenže Richard záhy umírá a ani pomoc od jeho přítelkyně rukopis najít, není kladná. Proto vyhledává svého přítele Johna Kellera, novináře, aby se pokusil zbytek Knihy zrcadel najít. Johna Kellera pátrání po ztraceném rukopisu přivádí k různým teoriím, které každá osoba, jež se mu podařilo z rukopisu najít, považuje za svou pravdivou verzi. A k vrahovi není blíž než policisté v době, kdy byl případ aktuální...

    Velký knižní čtvrtek byl pro mnohé lidi neskutečné zklamání. Téměř žádná kniha nezaujala ani svou obálkou, ani anotací. Knihkupci byli rozmrzelí a zákazníci procházeli okolo novinek z knižního čtvrtku, jako by tam ani nebyly. Jediná kniha, která dokázala mě osobně zaujmout byla právě tato, Kniha zrcadel. Obálka pěkná a anotace zajímavá a záhadná, ačkoliv mi to připomnělo knihu Nehoda, kde v hlavní roli byl taktéž rukopis, odhalující nekalé činy studenta, jenž měl v rodině dost peněz, aby se ututlaly. Nehoda se mi i přes neskutečně nízké hodnocení na Databázi knih velmi líbila. Bylo tedy otázkou, kdy si knihu od rumunského autora přečtu také.

Když jsem usínal, všechny tyhle otázky mi vířily v hlavě.
 Byl jsem si téměř jistý, že pod povrchem toho případu se skrývá něco mnohem temnějšího a záhadnějšího, co Flynn ve svém rukopisu neprozradil a co nejistila ani policie.

   Kniha se odehrává ve třech částech. První je z pohledu literárního agenta Petera Katze, jehož část je především tvořena rukopisem od Richarda. Jakmile autor poslal své vyprávění do příběhu Richarda, úplně jsem tomu propadla. První část díky tomu byla neskutečně velmi čtivá, jelikož vlastně Richard svůj příběh vyprávěl lehce, jako by stál vedle vás a zrovna vám říkal, co včera dělal.
   Druhá část, jak už jsem nastínila v prvním odstavci, vypráví zkušený reportér John Keller, který je do rukopisu zasvěcen taktéž a požádán, aby zkusil rukopis najít, když Peterovi se to nepodařilo. Pokud však selže i on, má zrekonstruovat, co se asi mohlo stát a dílo dopsat. - I druhá část se mi líbila a jen jsem ji hltala. John se postupně do rukopisu noří a vyhledává postavy, jež v příběhu figurovaly, aby si je osobně vyslechl. K tomu je tam lehce i jeho linka příběhu, v níž si myslí, že Kniha zrcadel přináší jen smůlu.
   Poslední část je z pohledu vysloužilého policisty Roye Freemana, kterého pojí s předchozí částí John Keller, jenž ho požádal o pomoc vypátrat pár osob, jež před lety byly přivolány k výslechu. U téhle části jsem si všimla sama u sebe, že mě nebaví tolik, jako předchozí dvě, což je škoda. Po celou dobu byla kniha velmi záživná a potom takové ochlazení. Ochlazení, které ani odhalení vraha nedokázalo rozvířit.

Na tu noc, kdy se stala vražda, Flynn bohužel neměl alibi.

   Z čeho jsem šílela, pozitivně ale, bylo to, jak byl příběh zamotaný. Od té doby, co začal John hledat z rukopisu chytrou a nadanou studentku Lauru, údržbáře Dereka Simmonse, jenž pro profesora Wiedera pracoval a další postavy, byl příběh naprosto zamotaný a začátek od klubka byl v nedohlednu. Jeden tvrdil to, druhý zase tamto a ani pomluvy se tomu nevyhnuly. Zrovna tohle dávalo ale příběhu ten správný šmak. Každý lhal a lži jednoho se stávaly lží druhých. Přesně tak, jak je vyvedeno na obálce. - Mimo jiné v knize má i svou velkou úlohu psychologie - zavražděný profesor se tímto tématem zabýval - a bylo hezké se opět něco dozvědět o tom, jak pracuje lidská mysl. Kniha tím nebyla přeplněná, že byste tomu nerozuměli, takže velký plus!

   Příběh v příběhu se mi líbil a knihu bych ráda doporučila, i když milovníci detektivek možná budou zklamáni jako já z rozmotání motivu pro vraždu. Bohužel se mi velmi často děje, že se mi líbí příběh, ale vyřčená zápletka mi na tváři tvoří jen škleb. I tu jsem k mé smůle čekala naprosto nepředstavitelný motiv pro vraždu, ale to bych chtěla už moc. Rumunský autor jinak velmi zaujal a byla by škoda, kdybyste jeho knihu nezkusili a odmítali jako nespočet nakladatelů, kterým se snažil svou knihu nabídnout. Až do konce budete tápat ve stínech, nořit se po kolena rozbitými zrcadly a odhalovat, kdo a jaký důvod měl k vraždě Wiedera. A jací lidé dokáží být, když touží po odplatě.

Mé hodnocení: 4 hvězdičky

2 komentáře:

  1. Výborná recenze :( Knihu jsem četla a také se mi celkem líbila :) Jen byla na mě možná trochu málo akční, ale i tak to bylo dobré čtení :) Jinak souhlasím s tím, že to byla jediná kniha z Knižního čtvrtku, která mě zaujala :D

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji, jako opravdu by mě zajímalo, kolik knih se z Knižního čtvrtku prodalo, když jsem viděla, co všechno tam bylo za knihy. :D To byla, ale nijak mi to nevadilo, ten rukopis byl vážně čtivý a nebýt poslední části, která byla nudnější, tak jsem spokojená nejspíš úplně :)

    OdpovědětVymazat